Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naše geotoulání

 

 1.-7.října 2012 - ZNOVU DO BESKYD

Frýdlant nad Ostravicí, brána Beskyd. Takto lákají turisty tamní infocentra. Toto město je taky bydlištěm babičky a i nějaká ta kešule se tam najde. Babička nezkazí žádnou zábavu a když má začátkem října narozeniny, ještě takto významné, nezbývalo nám, než se za ní rozjet. Náruživá hledačka pokladů našeho geotýmu Karol, ještě stihla najít v Brně Earthcache Brněnský masiv. Nejde vlastně o žádnou fyzickou krabičku, ale o konkrétní místo, většinou nějak geologicky vyjímečné. K uznání nálezu takovéto keše je pak třeba zodpovědět několik dotazů, někdy i dost odborné úrovně a poslat fotku místa vlastníkovi keše. Odborníci znají, laik má přece internet že... Pak nám už nic nebránilo ubírat se rychlíkem k beskydským horám. Cesta z Brna až do Frýdlantu trvá něco přes 3 a půl hodiny, s nutným přestupem v Ostravě.Jo jo, pryč jsou doby, kdy se tam dalo dojet přímo a několikrát denně. K babičce už jsme dorazili pod rouškou tmy, takže kešky jsme si  nechali až na další den. Při minulé návštěvě jsme totiž nedohledali poslední dvě keše z tamní série s názvem Ptáci. Tyto důvtipné keše jsou rozmístěny podél řeky Ostravice, okolo naučné stezky. Poslední párek keší, který nám zbyl, se naštěstí nalézal nedaleko babiččina domu. Zvládli jsme jej najít a nezabít se u toho na namoklých kamenech. Nedaleko skrýší a fotbalového hřiště vede silnice, spojující Frýdlant a Ostravici, dále pak na Slovensko. Ostravici, jak se jmenuje i řeka, překlenuje most, co mu místní říkají Harcovský. I ten má svou keš. Byl zrovna v rekonstrukci, takže mudlů plno, ale tak dva blázni s batohem a GPS jsou v Beskydech asi dost běžným úkazem. Takže bodík doma. Večer jsme se za ty tři bodíky odměnili dobrou večeří a horkou koupelí, čímž jsme den završili. Středa se nesla v duchu oslavy babiččina jubilea, pozvala nás do restaurace V parku, kde jsme si dopřáli všichni dobrého oběda. Rodinné sedánky ale nejsou předmětem článku, takže pojďme dál. Zmíním možná jen to, že oslava ještě nezačala a drahý tatínek,ač střízliv, rozlil pivo...(jaká škoda...) a matinka zase pro své zdravotní potíže opustila souběžně probíhající třídní sraz...jinak se nic podstatného nestalo. Ve čtvrtek po dobrém obědě, tentokrát u babičky doma, nás tato bodrá seniorka vyslala sama ven. Je totiž náruživou divačkou seriálů podřadných kategorií a aby věděla, kde jaký běží, nutně chtěla časopis s TV programem. Babička je totiž staromilec a nezná užití teletextu, o internetu nemluvě. A protože babičkám po devadesátce se nemá odporovat, vyrazili jsme pro ten časopis a případné dva body, ležící nedaleko. Časopis jsme koupili a bod k tomu, s názvem Horská služba. Karol v něm nalezla CWG do sbírky, co se nám pomalu rozrůstá. Frýdlantská A,erika, jak se nazývá další skrýš, nám zůstala utajena. Kde je, to asi víme, ale terén je trošku dost nebezpečný. A radši o bod méně, než zlámané kosti... Cestou od hospody, kde jsme den před tím jedli, jsme z našeho kolegy Honzy mámili, jak vyluštit Frýdlantský smalt. Keška je totiž uzamčena zámkem s třímístným kódem. Honza byl ale ve víru zábavy, takže nic, ale horský vzduch nás osvěžil natolik, že jsme to nakonec rozlouskli sami. Pro schránku jsme se však vydali až v pátek, to jsme totiž byli zaúkolovaní pro změnu nákupem. Schránka je věnována nádobí, jehož výrobou Frýdlant svého času proslul. Smaltované hrnce, kastroly, jakož i vany a dřezy se vyvážely do celé ČR. Dnes už zde není po průmyslu památka. V důvtipné krabičce bylo nalezeno další CWG, samozřejmě jsme jej vyměnili za naše. Protože jsem v tomto městě nějakou dobu žil, vím, že nedaleko od místa je také kaple Na kamenci. K ní se váže nejen jakási pověst,ale také multikeška. Kapli jsme našli, keš však ne. Asi málo zkušeností, nebo nejasný úkol. Smůla. A kousek od kapličky keží most, na nějž mám z mládí dost bolestnou vzpomínku: Psal se rok asi 1984 a otec mě tehdy v létě vzal na kemp u řeky Ostravice. Osedlal skládací kolo značky Eska a mě usadil do plechové sedačky připevněné na rámu. Abychom se na kemp dostali, museli jsme minout onu kapličku a přejet most přes řeku. Most byl tehdy červené barvy a podobal se kapku Golden Gate v USA. Místní mu říkali lanový most, podle jeho ukotvení lany. Mostovka byla pokladena dřevěnými deskami, jenž už dost práchnivěly a někde zcela chyběly. Do jednoho takového místa najelo otci přední kolo až po vidlici, zadní kolo se zvedlo a ...vyhodilo tatíka ze sedla jako neposlušný koník. Ten bez úhony přelétl řídítka a přistál na břiše kousek před zapíchlým kolem. Já, protože jsem seděl řídítkům blíž, jsem je zcela nepřelétl, zůstal viset za chodidla na řídítkách a bradou třísknul do desek...ještě když o tom píšu tak to bolí.... No nicméně dnes jsem zjistil, že most je zelený s plechovými pláty bez děr. I když pád by asi bolel o dost víc. Předvedl jsem Karol, že jedna věc mostu zůstala-když se v jeho středu člověk zhoupnul v kolenou jako na houpačce, nebo poskočil, rozhoupal i celý most. Proto se mu asi nyní říká "houpačák." To však šlo už i tehdy a tatík mě s tím vždycky strašil a já se mostu docela bál. Kousek za ním jsme nalezli multinku Hrad Lubno. Kdysi tu prý opravdu jakési hradisko stávalo. Uspokojeni aspoň dvěma body jsme se ubírali zpět k domovu, když jsme po cestě ještě ulovili pečivo a něco k pití. V sobotu mě Karol nabádala, že by ráda na Ostravici. Tu spojuje, kromě výše zméněné silnice, s Frýdlantem taky 8km železniční trati, po níž jezdí po celý den motorový vláček. Trať kdysi vedla až do obce Staré Hamry, ale výstavba přehrady Šance její život ukončila, tedy aspoň z velké většiny. Na Ostravici jsme nedaleko konečného nádraží nalezli obecní kešku, velice důmyslně ukrytou, ale my už tento typ keše známe, takže bodík doma. Další schránka, na kterou jsme měli spadeno, měla patřit právě oné zrušené lokálce. Vydali jsme se po stopě trati a když už nám k cíli zbývalo asi 700m, dorazili jsme ke starému původnímu můstku přes potůček. U něj já naposled byl asi před dvaceti lety. Od té doby více sešel a zrezivěl. Přejít by se po něm dalo,ale se zvýšenou opatrností a to se Karol zalekla. No než se zmrzačit... Stihl se tedy ještě ten samý motoráček zpět do města i odměna v podobě dobrého pivínka Radegast, nedaleko nádraží. Neděli jsme prolenošili a prokecali s babičkou, odpoledne pak ženské osazenstvo odešlo kamsi na návštěvu a já měl chvíli klid. V pondělí nastalo loučení, obejmout babičku a hurá na vlak, co nás měl odvézt pryč od Kaňoků, Schořoků, Biolků a Pucyfusů, prostě zase zpátky na jih Moravy, do lesů a obce Řícmanice. Nicméně, protože máme Pas Moravskoslezského geocachingu, budem se na sever vracet,ale o tom zase jindy:-).

28. a 31.října 2012 - 2x Blansko

Tak jsme se dověděli, že v Blansku se objevily nějaké nové skrýše, nutno je tedy objevit. I když my teda nemáme propátrány i spoustu starých. Ale měli jsme zrovna do Blanska cestu, proč jich pár nezkusit že? První z nich se objevila u Blanenského nádraží, u "Velkého Blanska" jak říkáme. Vystoupili jsme tedy z vlaku o něco dřív než obvykle. S námi i mnoho lidí, ale ti měli velice naspěch a ani jim nevadilo že se touláme poblíž budovy. Tamní mikrokeška byla za moment naše. Odtud jsme se vydali na kopec do sídliště Písečná. Za ním totiž je ukryt poklad Blanenské korálky. I ten jsme po drobné procházce nevzhlednou pěšinou nalezli. Nic na výměnu a korálky nás zase tak netáhnou.... Vraceli jsme se zpět k nádraží, kde nás čekal pan předseda s autem, abychom u něj přebrali zásilku pravé a zdravé domáci slivovice pro babičku. Ten nás i na naši prosbu přiblížil autem k blanenskému hřbitovu. Protože byl čas dušiček a každý se vydal upravit hrob, lidí zde byly mraky, ale krabičku jsme našli bez povšimnutí. Od hřbitova byl plán dojít k Salmovu mlýnu, ale cestou z výšin se setmělo a ochladilo a my maličko ztratili orientaci. Nezbylo, než hledání vzdát a dojít k naší základně. Tam však bylo zavřeno, šli jsme ke konkurenci, do nedaleké hospůdky Koruna. Tam jsme se zahřáli u čaje a rozjeli se vlakem k domovu.

Po druhé jsme se tedy vydali do Blanska o pár dní později, pro ony resty. Salmův mlýn jsme nalezli s přehledem a uvědomili si, že zase až tak daleko jsme večer nebyli. Jen z avizované malé kešky se vyklubala mikro-no možná záměr autora, jak přilákat lidi k té zbořenině s vytlučenými okny. Ale nedaleký koridor spíš potěšil moje oko. Poté naše kroky vedly ke krabce ze série Spór, tentokrát věnované HZS Blansko. Překvapilo mě že v našem sídelním městě je tak pěkná zbrojnice, skoro jako ve filmech z USA. Odtud proběhl opět návrat, tentokrát už na otevřenou základnu, do Bistra Kolejová, kde nás dostihl Leoš, se kterým jsme šli vyřizovat to, pro co jsme vlastně po druhé přijeli. Ale určitě ne naposledy:-)

16.-18.listopadu 2012 - EVENTOVÝ VÍKEND

 Nikterak se netajím tím, že nemám moc rád severní část Moravy, Ostravu nevyjímaje. Tamní lidé mi připadají drsní, neomalení a nevstřícní. Nicméně asi i tam se najdou výjimky. A co naplat...je tam nedaleko babička...a spooousta kešek-a jeden geoevent s názvem Den deskových her. Ach bože a kdesi v Porubě. Bylo rozhodnuto-v pátek odpoledne Karol sbalila pár CWGéček, GPSku, geodeník a mě, abychom se vydali po střechu našlapaným rychlíkem k Ostravě. Když jsme přestáli cestu v tom sardinkovači, přestáli jsme i cestu ve zpola prázdném osobáčku na Frýdlant. Babička překvapivě jindy nadšena že vidí vnoučka, jej málem nepustila do bytu a kdyby měla bodnou zbraň, viklá se nebohému vnoučeti pod žebry...prostě si to chudák popletla a čekala nás až v sobotu. Inu v jejím věku má na to nárok. Ale uložila nás, takže další den vyspaní a odpočatí, razíme opět osobákem do Ostravy, na nějaké ty poklady a event. Ostrava nás uvítala sice sluncem zalitá, ale také prachem a smradem zahalená. Místní "lokalkou" jsme se nechali dovézt k jedné z plánovaných keší, s názvem Perun. Prošli jsme se malebným koutem přírody mezi řekou a dálnicí D1, cestou potkali dokonce pasačku s kravkami, co na nás tupě zíraly. Kešuli sice objevila Karol, ale já si zas pro změnu natloukl hlavu o kus železa. Jau! Bolí i teď, kdy tohle popisuju. Za řekou se rozkládá Hornické muzeum Landek a u něj keška od MSK na podporu návštěvnosti turisty. Krabičku jsme objevili, ale avizované razítko už si asi kdosi nechal. Aspoň že tady spočívaly dva TravelBugy. Jeden od muzea putoval v našem batohu, krásná malá želvička ze středu Čech. Čekala nás cesta napříč Ostravou až do Poruby, což je tamní čtvrť. Nechápu, zda jsou místní lidé chronicky hluší, ale jak jinak si vysvětlit to, že dopravní podnik má v tramvajích bzučák nad dveřmi vyladěn do extrémní tóniny...po půlhodině jízdy fakt opruz. Konečně zastávka Třebovická, hurá na kešky. Přes sídliště k první s názvem Nekonečná nevystupovat. Ostraváci mají i smysli pro humor, neboť krabka je věnovaná hospodě, kde je na zahrádce zastávka, ale místo jízdních řádů zde naleznete nabídku dne. A autobusy tu fakt nejezdí. Odtud opět přes celé sídliště do zapadlého kousku přírody v betonové džungli s názvem Bártův park, kde byla stejnojmenná krabička. Zanechali jsme zde podpis a CWG a vydali se k nedalekému sportovišti, prověřit svůj um-keška tam ukrytá byla obtížnosti 4. Za deset minut byla naše...vlastně moje. Na mě si ownere nepříjdeš...nejmenuješ se náhodou Kaňok, nebo Chrobok? Ale kešuli máš dobrou, chválím, neprozrazuji, doporučuji, kačeři.... A konečně na event, ze kterého už odešel náš kolega Yogi. My dorazili ve 14hodin. Hned u dveří místní školy, kde eventík probíhal nás pumpnuli o dvacku a o patro výš o desetikačku za dřívko. Vyňali jsme naše cestovatelské předměty a nejvíce radosti u místních způsobil náš batůžek s trasovatelným číslem. Karol si s jedním místním hošíkem zahrála hru Maršál a špion, což je desková hra trošku podobná šachům, tahle ale závisí více na náhodě. Po prohrané bitvě, kdy nám skautík sbalil prapor a zajal skoro celou armádu, jsme my sbalili vyměněný dřeva, naše věci a vydali se na nedalekou zastávku. Zanedlouho nám jel bus, který nás přepravil na nádraží Ostrava Svinov. Občerstvili jsme se a přemístili se na hlavní nádraží. Tam mě potěšilo, že zrovna měl dojet vlak společnosti LEO Express, hned jsem žhavnul foťák a hurá na peron. Super vlak, škoda, že mě nepustili dovnitř. To už nás ale tlačil čas do odjezdu osobáčku do Frýdlantu. Zase hodinka kodrcání a opět pod Beskydami... Karol se ještě nechtělo domů, zapadli jsme tedy do jednoho penzionku na večeři. Byla suprovní. Kuřecí prsa v trojobalu s hranolkama....a Karol si dopřávala těstovinky.Když jsme dorazili opět k babi, opět to nebylo valné, kyselý obličejík ale vystřídal úsměv, když jsme jí slíbili, že odvezeme věci, co mají odjet do Brna. Unaveni a spokojení jsme ulehli za zvuků písní Kubišové a Kryla....teda dle babičky "te škliby fusate s pačesami..." Rýno opět brzy na vlak, chtěli jsme totiž v Brně stihnout ještě jeden eventík Kdo si hraje nezlobí. S napěchovanými batohy jsme se opět nasoukali do osobáku na Ostravu...po kolikáté už...aby nás opět vyplivl ve smradlavém oparu Ostravy. Zde nás čekali ještě dva kamarádi se zásilkou tabáku pro jednoho z Řicmaňáků. No pokud ho potkám vyřehtanýho, tak to nebyl jen tabák... Závdavkem jsme dostali ještě do každé nožky panáčka a hurá na rychlika pryč z toho Chacharistánu. Cestu jsme strávili hrou v karty, ale nešel mi nějak list. Ještě že jsme nehráli o fanty, do Brna bych dojel nahý a ta spolucestující v rohu by mohla omdlít. Karol ne, ta už TO zná....:-D V Brně nás naštěstí čekal tatíček a převzal od nás ty výslužky, takže jsme mohli zase s poloprázdnou bagáží do víru velkoměsta. Do začátku srazu byla spousta času, proto nás pohltila internetová kavárna, kde Karol zapsala veškeré úlovky z Ostravy. Pak už následoval přesun do restaurace Železná růže. Kam se hrabal Ostravský event! Tady byla snad stovka kačerů a CWGčka se tu točily jako žetony v kasinu. Konečně jsem si nepřipadal jako chudý příbuzný. Dorazil i Honza alias Yogi, i o naše CWG byl takový zájem, že za hodinku měla Karol prázdný sáček a kapsy plné jiných koleček. U toho jiskru v oku a úsměv na líci. Mě rozesmál talíř s masem a dobré pivečko. Sedělo by se sedělo, ale vše má svůj konec a když jsme nevyhráli v soutěži, za ten víkend jsme si vyvařili,jak říkaj v tom prostoduchém pořadu na Príma Debili...7 bodů a přes 40 koleček, což je dost suprovní. Tak zase příště čauves.....

8.prosince PYŽAMOVÝ EVENT

Účast na tomto eventu v Brně, nebyla zpočátku vůbec jasná. Moje slušně vychovaná přítelkyně se nehodlala promenádovat v odpoledních hodinách na nejrušnější brněnské ulici České v Brně-V PYŽAMU. Což já jsem zase zkusit chtěl. Rozhodla to ale Adéla, co se zpočátku také moc chtěla účastnit, tak jsem nás zapsal. Nicméně Adéla, jako už mnohokrát, nás odstavila a v den eventu si kohosi pozvala k sobě-a nechat návštěvu a jít pryč, to se nesluší, no ne? Zbyli jsme zasesami s Karol. Sbalili jsme tedy předem připravené noční košilky do batohů a vyrazili dříve, urvat nějaký ten bodík do skore. První plánovaná keš byla doslova i v názvu HOKNA. Byla to multina s otřesným příkladem, který odmítla počítat i má na matiku dobrá drahá polovice. Ještě že máme kamarády z gymnaziálním vzděláním. Zbylo si krabku vyzvednout a ztratit přitom pár centilitrů krve.Proč? Přesvědčte se sami kačírci. Další cesta dne nás vedla na Husovický kopec. Je z něj kapku jiný pohled na město a skrývá tradičku s obtížností 3-možná pro začátečníky. Než jsem se dodrápal do cíle, mávala Karol logbookem. Bod doma. Zbylo slézt zpátky a dojet si pro keš Semafor, což byla mysterka. Jejím luštěním jsme strávili předešlý večer a spílali ownerovi, co si to vymyslel. Ale byli jsme asi dobří, nalezli jsme ji tam, kde být měla. A nastala ta kýžená hodina-odjezd na Českou. Tam jsme přibyli krátce před 15.hodinou. Všude spousty mudlů proudících z Vánočních trhů na Náměstí Svobody a na ně. Kousek od nás ostával hlouček lidí, podle rozmluvy kačerů. Zatím oděných normálně.Přidali jsme se. Za moment došli nějací další a už v pyžamech. Jdeme do toho! Za jakousi infomapou jsme na sebe navlékli noční košile-přes bundy samozřejmě, přece jen je prosinec že... Kolemjdoucí valili oči. Dorazil kdosi s logbookem-polštářem. Dorazila také policejní hlídka, které se kdosi jal vysvětlovat, že jde pouze o neškodnou recesi. Vzali to nejspíš, protože odjeli. Zkrátka vzrůšo pro kolemkdoucí. Zapsali jsme se na polštář a vzniklo hromadné foto. Frčela výměna koleček CWG. A kolem půl 16cté se tento expresevent rozpustil. To bylo zas jednou vzrušeníčko. Co bude příště, plavečky?:-D

 

 

Náhledy fotografií ze složky Pyžamový event Brno

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nějaké novinky ?

(Alena - OK2APY, 16. 6. 2016 9:26)

Ahoj, koukám, moc aktualit tu nemáte ;-)

drobná nesrovnalost:-)

(Yogi_CZ, 28. 8. 2012 22:56)

V neděli dopoledne Karol luštila mysterku s názvem Vyhlídka, protože tam jsme se chystali vyjet.

s tímto mírně nesouhlasím...:-DDDDD

Re: drobná nesrovnalost:-)

(GeoKolejova.cz, 16. 12. 2012 18:28)

No jo no,ale ten článek už tu není

dotaz

(dyfuzyl, 27. 1. 2012 13:16)

a co z teho mate?

Re: dotaz

(caroline, 27. 1. 2012 20:58)

Dobrý pocit, uděláme něco pro zdraví a přitom navštívíme pěkná místa, na která bychom normálně nedostali.